Toyota Supra je jméno, které se stalo synonymem pro japonské sportovní vozy, ale její cesta od odnože Celica ke kultovní ikoně je složitější, než si mnozí uvědomují. V průběhu desetiletí se Supra vyvíjela různými generacemi, z nichž každá odrážela měnící se automobilové trendy a technické ambice Toyoty. Tento článek mapuje vývoj každé generace Supry, od skromných začátků až po její kontroverzní moderní oživení.
První krok: Celica Supra (A40, 1979–1981)
Příběh začal v roce 1979 Celica Supra – původně známá jako Celica XX v Japonsku. Jednalo se v podstatě o protaženou šestiválcovou verzi Celica, navrženou tak, aby konkurovala soupeřům, jako je Datsun Z. Tato první iterace upřednostňovala pohodlí před výkonem, nabízela dlouhý, poněkud královský design a důraz spíše na cestovní než na agresivní ovládání. Současné recenze to potvrzují, popisují lepkavou jízdu a nedotáčivost. Položil však základ pro to, co mělo přijít dál.
Druhé dějství: Celica Supra (A60, 1982–1986)
A60 Supra znamenala zlom. Vydáno v roce 1982, vyznačovalo se agresivnějším stylem inspirovaným muscle car a hlavně přeplňovaným motorem. Lotus zlepšil ovladatelnost díky plně nezávislému zavěšení a A60 dokonce dosáhl závodních úspěchů, s jezdcem Vinem Percym, který získal vítězství na britských cestovních akcích. Tato generace signalizovala vážné úmysly Toyoty konkurovat ve výkonovém segmentu.
Průlom: Supra (A70, 1986–1993)
Zlom nastal s A70, protože Toyota konečně upustila od názvu „Celica“, což signalizovalo jasné oddělení. Tato generace zjemnila drsné hrany designu A60 a představila Japonsku inovativní motor 1JZ-GTE s dvojitým turbodmychadlem. A70 také obsahoval systém elektronického modulovaného zavěšení Toyota (TEMS), ranou formu nastavitelných tlumičů. A70 byl sice zastíněn svým nástupcem, ale byl rozhodujícím krokem k tomu, aby se Supra etablovala jako sportovní vůz sám o sobě.
Ikona: Supra (A80, 1994–2002)
A80 Supra – často jednoduše nazývaná Mk4 – byla generací, která vozu upevnila jeho legendární status. Poháněný legendárním motorem 2JZ kombinoval hladký design s obrovským tuningovým potenciálem. I když byly tovární výkony omezeny “gentlemanskou dohodou” v Japonsku, 2JZ se ukázal jako neuvěřitelně spolehlivý a schopný zvládnout obrovská vylepšení výkonu.
Kulturní dopad A80 explodoval s uvedením Rychle a zběsile v roce 2001, kdy Paul Walker řídil jasně oranžovou Supru při vyvrcholení filmu. Tím se vůz dostal do popředí a stal se symbolem kultury tuningu. Dnes čisté A80 dosahují šesti cifer, což odráží jejich vzácnost a poptávku.
Znovuzrození: Supra (A90, 2020–2026)
Po dlouhé odmlce Toyota v roce 2019 znovu představila Supra s generací A90. Nový model vyvolal kontroverze kvůli úzké spolupráci s BMW. A90 sdílí svůj podvozek a motor (řadový šestimotorový motor BMW B58) s BMW Z4, což vedlo k obviněním, že je více německý než japonský.
Navzdory výtkám je A90 schopným sportovním vozem, který je chválen pro svou ovladatelnost a výkon. Toyota nakonec největší výtku řešila nabídkou manuální převodovky v pozdějších modelech. Výroba A90 má skončit v roce 2026, takže nadšenci budou přemýšlet, co přinese budoucnost.
Co bude dál?
Proslýchá se, že příští Supra (Mk6) by mohla být hybrid s motorem uprostřed s výkonem kolem 500 koní. Ačkoli to není potvrzeno, tyto spekulace zdůrazňují pokračující ambice Toyoty pro jméno Supra. Auto se z prosté odnože Celica stalo kulturní ikonou a jeho evoluce zdaleka nekončí.
Historie Toyoty Supra je důkazem síly inženýrství, kulturního vlivu a trvalé přitažlivosti dobře provedeného sportovního vozu. Od skromných začátků až po moderní renesanci zůstává Supra symbolem automobilové vášně a inovací.
